Když jsem se snažil na Ostravské speed konferenci svou prezentaci zrychlit, výsledné sdělení spíše utrpělo. Proto si zde odložím shrnutí a hlavní myšlenky k přístupu Ecological Dynamics (ED) v kontextu sportu a tréninku. Tento koncept zatím není příliš „trendy“ na sociálních sítích, ale považuji ho za důležitý nástroj, který může S&C trenérům výrazně rozšířit možnosti, jak efektivně pracovat se sportovci.
Proč ED?
Tradiční modely tréninku se často snaží hledat „ideální techniku“ a sportovce k ní postupně přibližovat. ED ale vychází z toho, že každý hráč je unikátní systém – s vlastním tělem, zkušenostmi, psychikou a interakcí s prostředím. Místo hledání jediné správné cesty vytváříme prostředí a podmínky (constraints), které sportovce vedou k hledání řešení vlastním způsobem.
Studií a důkazů o efektivitě postupně přibývá – snadno dostupným zdrojem je například Rob Gray. U něho na webu najdete mnoho studií. Podobné myšlenky ale najdeme i u jiných autorů a přístupů, které nejsou stoprocentně ED, ale s ním se částečně překrývají. Zmínit můžeme třeba přístup athlete centered coaching, práci Franse Bosche nebo praktické zkušenosti s elitními sportovci, kteří se dostali na špičkovou úroveň nikoli díky fyzické převaze, ale díky chytřejší adaptaci.
Velkým tématem zůstává individualizace tréninku. V posilovně se již standardně rozlišují minimálně dva typy sportovců (siloví a explozivní) – díky dostupnosti VBT systémů nebo odrazových plošin. V běžeckém tréninku zase pomocí MAS vypočítáme a nastavíme různé délky, grids nastavení apod díky nimž lze nastavit individuální trénink pro celý tým. Nemluvě o mnoha dalších možnostech rozdělení. Horší je to v samotném sportovním prostředí. Například v ČR je složité nastavit systém práce s mládeží v pubertě, kde rozdíly v biologickém zrání zásadně ovlivňují zařazení hráčů do kategorií. Často pak prostředí není dostatečně náročné nebo naopak přiměřené. ED nabízí řešení skrze práci s tzv. constraints, tedy omezeními, která formují chování hráčů. Každá skupina nebo jednotlivec může mít nastavený jiný počet či typ omezení – a to jim otevírá prostor k objevování nových řešení herních situací.
Další pro mě důležité body jsou variabilita pohybu. Což já osobně věřím, že je to jeden z hlavních proměnných pro prevenci zranění. Nejenom, že hráči výkonnostně mají náskok díky více pohybovým možnostem, ale za mě díky tomu redukují možnost zranění, protože tělo lépe s více možnostmi reaguje na nenadálé situace. Zároveň se nesmí zapomínat na outliers, kteří jsou v každé studii a samozřejmě je najdeme i u nás na tréninku. To jsou sportovci, které to, že je tlačíme do sice potvrzených a pro většinu správných biomechanických modelů, nemusí ani zdaleka fungovat. ED nám pomáhá tyto sportovce lépe hledat, protože neprezentujeme jednu správnou cestu, ale je to na hráčích. Opět, koukneme se do praxe, kde najdeme nespočet příkladů sportovců, co „mají“ být zranění nebo „nemají“ mít optimální výkon, tréninky sportovců, nad kterými se kroutí hlavou v tom, kolik obsahují nesmyslů, ale přesto daní sportovci excelují.
Pro dospělé sportovce je pak důležité rozvíjet jejich silné stránky. Času není neomezeně a i když se snažíme kompenzovat slabiny, to, co je dělá výjimečnými, je třeba posilovat. Navíc velké změny v technice mohou vést k poklesu výkonu nebo i ke zranění, což může kariéru ukončit. Proto je zde nutná velká opatrnost.
Záverečná myšlenka
Věda i praxe se snaží vytvářet zjednodušující modely – a to je dobře, protože komplexita těla a prostředí by nás paralyzovala a neudělali bychom nic. Ale nesmíme zapomínat, že realita je vždy komplexnější. Je třeba se ptát „proč“, sledovat souvislosti a být ochotní upravovat nastavené postupy.
Myslím, že v hlavách S&C trenérů by už neměl přežívat přístup „víc zvedne → udělá víc plyometrie → má lepší čas v testu 5-10-5 = je lepší sportovec“. Herní výkon je výsledkem interakce těla, prostředí a úkolu – a právě v tom je síla přístupu Ecological Dynamics.
Děkuji Honzovi a Markovi za pozvání a všem doporučuji si najít čas na příští rok. Za mě osobně ani nejen kvůli přednáškám, ale protože klukům se daří vytvářet skvělé prostředí, které dle mého pohledu, je spíš formátem nějakého mastermindu, což je za mě pro všechny přínosné.
